Prodat auto

Ford Transit

Ford Transit, vůz severoamerické společnosti Ford, se vyrábí od roku 1965 a v současné době má již šest generací. Díky spolehlivosti, dobré zatížitelnosti a vysoké úrovni ovladatelnosti se jedná o jeden z nejoblíbenějších užitkových vozů v Evropě. V roce 2007 byl tento fakt také potvrzen prestižním oceněním “Best Box 2007”.

Prodej automobilu Ford Transit šesté generace začal v roce 2006 a na domácím trhu tak poskytoval spotřebitelům příležitost pro hodnocení upraveného designu, nové technologie a pokročilé bezpečnosti. Ford Transit šesté generace nabízí originální design světlometů, plynulejší linii nárazníku a velkou mřížku chladiče.  V České republice je Ford Transit dostupný v sedmi různých provedeních karoserie a také v bohatém výběru modifikací.

Zde může být vaše reklama

Pod kapotou jeho nejlepší modifikace je ukryt 2,4-litrový vznětový motor s přeplňováním a přímým vstřikem paliva Common Rail, který má výkon 115 koňských sil. Převodovka je zde 6-stupňová manuální. Automobily Ford Transit nabízejí bohatý sortiment doplňkové výbavy a také různé typy karosářských verzí.  

Ford Transit je řada lehkých užitkových vozidel vyráběných automobilkou Ford od roku 1965. Prodává se především jako nákladní vůz, ale je postaven také jako dodávka pro cestující, mikrobus nebo jako pick-up.

Během let se stal třetím nejprodávanějším vozem všech dob a v některých zemích se termín Transit stal jakousi generickou ochrannou známkou, která se vztahuje na kterýkoliv lehký užitkový vůz velikost Transitu. Původně byl navržen pro evropské potřeby, ale postupně se rozšířil do celého světa. 

První vůz Transit byl postaven ve Ford závodě v Kolínu nad Rýnem v Německu, a to v roce 1953, jako FK 1000 (tedy Ford Köln s nosností 1000 kg) s 1,3l čtyřválcovým motorem ze současně vyráběného Fordu Taunus. V roce 1955 byl motor aktualizován na 1,5l. Od roku 1961 byl tento vůz označován jako Ford Taunus Transit. Výroba tohoto modelu skončila v roce 1965.

První generace vozu Ford Transit, označovaného také Transit Mark I, byla ve Spojeném království zavedena v říjnu 1965. Původně se dodávka vyráběla v Langley závode v Bershire, ale poptávka byla příliš vysoká, takže výroba se přesunula do Southamptonu, kde výroba probíhala až do roku 2013, kdy došlo k přesunu do Turecka.

Tato generace vozu Transit byla určena jako nástupce vozu Ford Thames 400E, malého vanu se středním výkonem motoru. Šlo o první vůz Ford of Europe, který se od ostatních evropských užitkových vozů odlišoval svým designem, inspirovaným americkým stylem. Většina mechanických komponent pro Transit byla adaptována z jiných vozů Ford. Dalším klíčem k úspěchu Transitu pak byla řada variant karosérií, které se objevily v dlouhých i krátkých verzích rozvoru, a to picku-pu trucky, mikrobusy, dodávky typu osobního vozu a podobně.

Ve Velké Británii byla použita celá řada motorů, mezi něž patřily Essex V4 benzínový s objemem 1,7l nebo 2,0l. Jinou variantou byl dieselový motor York, který byl dostupný od roku 1974.

V březnu 1978 došlo k faceliftu vozu, který byl označován jako Transit Mark II, který debutoval s novým předkem, novým interiérem a také novým Pinto motorem z vozu Cortina. Vysoce výkonné verze vozu, určené pro policii nebo záchrannou službu, používaly 3,0l V6 motor Essex. Australská varianta pak měla pod kapotou 4,1l 6-válcový motor.

V roce 1981 byl představen pouze pro evropský trh vůz Transit Clubmobil. Byl vybaven OHC motorem 1,6/2,0 a speciálním interiérem. Interiér zahrnoval otočná sedadla v sametu a sportovní volant, vůz pak byl vybaven také unikátními 14-palcovými Ronal koly z lehkých slitin, schránkou na úschovu cenných předmětů, speciálním předním spoilerem, tónovanými skly nebo posilovačem řízení.

V roce 1984 byla varianta dieselového motoru York upravena na 2,5l DI jednotku. Ve stejné době došlo k menšímu faceliftu vozu, který zahrnoval úpravu světlometů nebo inovaci masky chladiče.

Tato generace vozu byla k dispozici v šesti variantách karosérií, a to Van, Kombi, Chassis Cab, Parcel Van, Bus a Crewbus, přičemž všechny byly dostupné ve verzi s krátkým rozvorem (2690 mm) i dlouhým rozvorem (3000 mm). Na výběr bylo 5 různých motorů, a to 1,6l OHC Petrol, 1,6l OHV benzín (Kent), 2,0l OHC Petrol, 2,0l OHC benzín, který byl ekonomický, a 2,5l diesel. K tomu existovala celá řada kombinací dveří, náprav i počtu sedadel. V dané době šlo o bezprecedentní míru flexibility, která ve výsledku napomohla k výraznému úspěchu těchto automobilů.

Druhá generace Transit se objevila v lednu 1986 a překvapila zejména novou konstrukcí, tzv. one-box konstrukcí. Motory byly použity z předchozí řady a víceméně nezměněny, i když v roce 1989 byl 3,0l Essex V6 benzínový motor nahrazen 2,9 EFI V6, protože původní 3,0l již nevyhovoval náročným emisním předpisům. V roce 1992 pak došlo k faceliftu, které zahrnovalo jednak zcela nezávislé zavěšení předních kol, ale modifikovány byly také přední světlomety. V Austrálii tato generace vozu Transit šla na trh až v březnu 1994, tedy po 13-leté absenci na tomto trhu.

Hlavní facelift pro Transit však přišel v roce 1994 a přinesl novou přední část a také palubní desku. Nový byl také 2,0l DOHC 8-ventilový motor, který byl používán i ve vozech Ford Scorpio. Jako volitelné doplňky pak je možné dokoupit klimatizaci, elektrické ovládání oken, centrální zamykání nebo elektrické ovládání zrcátek či airbagy.

K 30. výročí Fordu Transit byla v roce 1995 vydána limitovaná edice s názvem Transit Hallmark. Vyrobeno bylo 600 ks a byly dodávány ve třech barevných provedeních.

V červenci 2000 byla uvedena třetí generace vozu Transit, která opět přišla se zcela novým designem, přičemž některé designové prvky, odrážející nový Ford design „New edge“ si vypůjčil z vozů Focus a Ka. Vůz byl vyvinut Fordem ve Spojených státech, a hlavní inovace spočívá v tom, je k dispozici buď s předním nebo zadním pohonem. Vozy jsou vybaveny typem Puma Duratorq turbo dieselovým motorem, který byl použit v roce 2000 i ve vozech Mondeo nebo Jaguar X-Type s tím, že zážehový motor se pohybuje až po 2,3l 16-ventil. S tímto motorem může Transit dosáhnout maximální rychlosti 150 km/hod. Vozy s pohonem předních kol jsou také standardně vybaveny Durashift EST automatickou převodovkou, která je u vozů se zadním pohonem volitelná.

Krátce po uvedení na trh získal vůz ocenění International Van of the Year 2001.

V roce 2002 došlo k zavedení prvního High Pressure Common Rail dieselového motoru s výkonem 125 koní a objemem 2,0l. Výroba vozu Transit s tímto motorem zahájila provoz nového Ford-otosan závodu v Kocaeli v Turecku, který převzal veškerou produkci belgického závodu Genk, kde se vozy Transit vyráběly od roku 1965.

O dva roky později se pak na scéně objevil první RWD HPCR s výkonem 135 koní a objemem 2,4l, který byl spárován s 6-rychlostní MT-82 RWD manuální převodovkou.

Pětimiliontý vůz Ford Transit pak sjel v červenci 2005 z linky v Southamptonu a byl předán anglické charitě.

V listopadu 2006 došlo k faceliftu vozu, který přinesl nová přední a zadní světla, nový přední konec a přepracovaný interiér. Kromě stylingových změn došlo také k revizi pohonných jednotek. Starý zážehový motor byl nahrazen dieselovým motorem 2,0 a 2,2l z Ford Ranger. Všechny dieselové motory pak získaly vysokotlaké Common Rail systémy. Tyto změny motorů proběhly z důvodu splnění požadavků nových emisních norem. Upravený vůz pak získal ocenění International Van of the Year 2007.

V polovině roku 2006 byla zahájena produkce Sport Van, výrobní dodávky s výkonem 130 koní a dalšími stylingovými prvky, jako Le Mans lemování nebo 18-palcová kola z lehkých slitin. Na konci roku 2007 pak byl nahrazen novým motorem pro pohon předních kol s výkonem 140 koní, který byl doplněn VMT6 6-stupňovou manuální převodovkou.

Čtvrtá generace Transitu pak byla oficiálně odhalena v lednu 2013 na severoamerickém mezinárodním autosalonu v Detroitu. Navržen byl tento vůz společností Ford of Europe ve spolupráci s Fordem v Severní Americe. Dostupné jsou dvě variace tohoto vozu, a to střední velikost s pohonem předních kol, tedy Transit /Tourneo Custom, který je soupeřem vozů jako Mercedes-Benz Vito /Viano a Volkswagen Trasporter T5. Druhou variantou je pak plná velikost s pohonem zadních kol, která nahrazuje končící 40-letý Econoline /E-Series. Tato generace Transitu je první, která se bude oficiálně prodávat ve Spojených státech a Kanadě.

Obě verze se exteriérem vyvinuly ze stylu new Edge, zatímco interiér čerpá podněty ze třetí generace Focus.

Nový Transit je k dispozici ve variantě Van a v konfiguraci podvozku s kabinou řidiče. Transit Van se dodává ve třech různých výškách. Mimo Severní Ameriku je plno komponent hnacího ústrojí zachováno z předchozí generace. Na trhu v USA jsou k dispozici jen 3,2l Duratorq I5 diesel s výkonem 180 koní, označovaný jako Powerstroke a 3,7l Ti-VCT V6 s výkonem 275 koní. Volitelně je pak dostupný i 3,5l EcoBoost V6 s výkonem 320 koní. Všechny verze na severoamerickém trhu jsou dodávány s 6-stupňovou automatickou převodovkou a pohonem zadních kol. Motor 3,7l Ti-VCT V6 je možné převést na stlačený zemní plyn nebo zkapalněný ropný plyn.

S cílem udržet krok s konkurencí těží Transit z celé řady aktualizací v roce 2016, která zahrnovala přidání 2,0lEcoBlue TDCi motorů, které jsou Euro6 kompatibilní. Poskytují 13% zvýšení úspornosti oproti původním 2,2l motorům a jejich součástí je selektivní systém katalytické redukce.

Nejnovější Transit také nabízí aktualizovanou technickou i bezpečnostní výbavu a přidává i zlepšení jízdní dynamiky.

Vůz je možné získat ve verzi Transit Base a Transit Trend. Ve výbavě je dálkové centrální zamykání a elektrické ovládání sedadel, nastavitelné sedadlo řidiče nebo posuvné boční dveře. Transit Trend pak přidává i další exteriérové prvky, kupříkladu mlhové světlomety, efektní ozdobné kryty kol, Ford SYNC s 4-palcovým TFT displejem, tempomat, kožený volant nebo elektrická zrcátka. Neschází ani Auto Start/Stop systém nebo rekuperační brzdění či indikátor zařazeného rychlostního stupně.

Transit je také dostupný ve třech různých variantách zatížení a dvou výškách střechy. Celkově jsou v nabídce dodávky s hmotností od 2,9t do 4,7t Transit Jumbo. Tvar nákladového prostoru se zlepšil, takže je nově mnohem rovnoměrnější než u předchozích verzí. Navíc dveře jsou uzpůsobeny tak, aby se otevřely na plných 180°.

Pokud jde o bezpečnost, je Ford vybaven jedním z nejmodernějších ESC systémů stability, které jsou k vidění u dodávek. Navíc obsahuje celou řadu přidaných funkcí, například technologii Curve Control nebo stabilizaci bočního větru či Load Adaptive Roll Stability Control a Trailer Sway Control. Ještě působivější je Pre-Collision Assist s detekcí chodců. Mimo tyto high-tech bezpečnostní prvky má Transit ve výbavě také přední, boční a hlavové airbagy, monitoring tlaku v pneumatikách, couvací kameru a kontrolu vybočení z jízdních pruhů.

Ford Transit nabízí úžasnou jízdu a efektivní řadu motorů, což znamená, že ve svém segmentu je stále tím, kdo udává směr. V dnešní době je konkurenceschopnější než kdy předtím.



Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním webu s tím souhlasíte. Další informace